Název

Praha Vinoř zámek Ctěnice 13.9.2014 Selská jízda

Popis

Soutěž v sečení kosou
foto František Sáček (video) a Martin Pánka

Jiří Štembera - Pěvecké sdružení Pražských učitelů:
Díky, byl to zajímavý zážitek. Umím také sekat kosou, ale jen obilí, vojtěšku. Sekat trávu jsem se nenaučil. Když jsem to zkoušel, byla z toho vždy jen hromádka cucků, která nepřipomínala řádky ani vzdáleně. Když jsem pročítal text zaslaného plakátu, zaujala mne poznámka o „lehkém posilnění účastníků i diváků“. Posilnění pro diváky bylo hned jasné, když pod stanem trůnila pípa s příslušným sudem Velkopopovického Kozla a byla mi hned, coby dalšímu z diváků, nabídnuta sklenice. Ale co soutěžící? Žádného pivaře nevidět; že by dopovali borovičkou, slivovicí či jiným posilňovačem ?? S blížícím se startem jsem na to „lehké posilnění“ byl stále zvědavější. A už je tu odhalení tajemství: každý soutěžící sekáč se lehce posilnil – sklenicí kyselého mléka. Bez výjimky. To se to pak seče, s jasnou hlavou, nezatíženou alkoholem a s myšlénkami na to, abych svůj soutěžní díl trávníku dosekal dříve, než to kyselé mléko začne působit! Ale konec žertu – je třeba mít obdiv a úctu k lidem, kteří udržují tradici předků a usilují o to, aby se činnost sekáčů z našeho povědomí nevytratila, tak jako se to stalo v jiných oblastech. Vždyť po staletí se sedlák bez kosy neobešel, kosení píce či obilí byla jeho běžná činnost. Ovšem Čas, tak jako na všelikém lidském dění, se i zde projevil se svou neúprosností – jednak postupující mechanizací, jednak odchodem staré generace (ve všech oborech lidské činnosti) do nenávratna. O to více je třeba si vážit jednotlivců, kteří zanikající řemesla dosud ovládají. Ale dost filozofování a zpět k soutěži. Že každý závodník měl svou kosu řádně naklepanou a nabroušenou, o tom nelze pochybovat, a ohmatanost kosiště prozrazovala, jak často svůj nástroj používá. Ovšem jeden účastník už na pohled vzbuzoval pozornost: nižší, sporé postavy, s valašským kloboukem na hlavě a se svou kosou. Zatímco kosy ostatních účastníků měřily kolem těch 70-ti centimetrů, náš hrdina se honosil kosou s čepelí asi jedenapůlmetrovou!! To už, při pohledu, si tráva pomalu lehala sama. Nebylo divu, že nad svými soupeři s náskokem zvítězil. Zajímavé odpoledne bylo ukončeno vyhlášením vítězů. Alespoň pro mne, neboť s mými zdravotními problémy jsem byl rád, že jsem na nedaleké zastávce stihl autobus do Prahy, který o sobotách a nedělích jezdí v hodinových intervalech. S pozdravem JŠ.

Nastavení